|
|
Ekotoxikologické hodnocení vzorků z požářišť
Pasírbková, Adéla ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Při požárech dochází často k hoření různorodého materiálu. Vzniká mnoho produktů hoření, které mohou nepříznivě ovlivnit životní prostředí. Nejčastěji detekovanými sloučeninami jsou oxid uhličitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, sulfan, kyanovodík, nitrózní plyny a také organické sloučeniny, které mají nepříznivé účinky na organismy. Prostřednictvím chemické analýzy je možno identifikovat a kvantifikovat většinu z nich, avšak dopad těchto látek na ekosystém na základě těchto analýz nelze předpovědět. Účinným nástrojem, který umožní hodnocení vlivu produktů hoření na ekosystém, jsou testy ekotoxicity. V této diplomové práci byly ze vzorků z požářišť připraveny vodné výluhy, které byly podrobeny ekotoxikologickému testování. Byly použity dva alternativní testy ekotoxicity na vodních organismech: na organismu Thamnocephalus platyurus (ThamnotoxkitFTM) a na organismu Daphnia magna (DaphtoxkitFTM). Dalším testovacím vodním organismem byla žábronožka slanisková (Artemia salina). Ekotoxicita byla hodnocena také pomocí standardních testů fytotoxicity, a to testem inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba), cibule bílé (Allium cepa) a inhibice růstu okřehku menšího (Lemna minor). Na základě získaných ekotoxikologických hodnot LC(EC, IC)50 byl posouzen vliv vzniklých produktů hoření na ekosystém.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných musk sloučenin
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Prostředky každodenní potřeby, kterými jsou zejména kosmetické přípravky a prostředky osobní péče, mohou značnou měrou ovlivňovat životní prostředí. V poslední době jsou z hlediska ochrany životního prostředí často zmiňovány organické sloučeniny, které tvoří vonnou složku těchto prostředků - tzv. musk sloučeniny. Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění a posouzení ekotoxicity nejnovějších zástupců této skupiny, kterými jsou lineární (alicyklické) musk sloučeniny. Z nich byly testovány následující vonné komponenty: lilial, linalool, arocet a arofloron. Jelikož převážná část jejich reziduí vstupuje do akvatického ekosystému, byly pro testy ekotoxicity vybrány vodní organismy: sladkovodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus a vodní rostlina Lemna minor. Byla hodnocena individuální ekotoxicita jednotlivých látek a dále toxicita binární směsi arofloronu a linaloolu, a to na organismech Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Na základě výsledků testů byly vypočteny hodnoty ekotoxicity LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a byla porovnána jejich ekotoxicita. Nejvyšší ekotoxicitu vykazoval lilial. Hodnota 24h EC50 pro organismus Daphnia magna byla 2,13 mg/l a hodnota 24h LC50 pro organismus Thamnocephalus platyurus byla 10,86 mg/l.
|
|
|
Posouzení ekotoxicity vybraných léčiv
Weiss, Jan ; Dvořáková, Dagmar (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V poslední době vzrůstá spotřeba léčiv, a tudíž i množství jejich reziduí v přírodních ekosystémech. Je tedy nezbytné zabývat se i jejich případnými negativními vlivy na životní prostředí. Předložená diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické hodnocení farmak. Testovány byly diklofenak a ibuprofen ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek, penicilin G a ampicilin ze skupiny antibakteriálních látek. Protože se testované skupiny léčiv vyskytují převážně ve vodní složce životního prostředí, byly k hodnocení ekotoxicity použity především testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Artemia salina, Sinapis alba, Lemna minor a Brachionus calyciflorus. Na základě výsledků provedených testů byly pro testované látky stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
|
Využití kontaktních testů fytotoxicity při hodnocení vedlejších energetických produktů
Jozífková, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Vedlejší energetické produkty představují část odpadů z energetických provozů, které jsou přímým zůstatkem spáleného paliva, popř. tuhé zbytky z čištění spalin. Jejich další materiálové využití může ovlivňovat terestrické a následně také akvatické ekosystémy. Z těchto důvodů je velmi potřebné zabývat se i jejich případnou ekotoxicitou. V rámci této diplomové práce byly vzorky vedlejších energetických produktů podrobeny ekotoxikologickému testování na vyšších suchozemských rostlinách v kontaktním uspořádání. Rovněž byly testovány vodné výluhy těchto vzorků za účelem porovnání obou způsobů testování. K testování vodných výluhů vedlejších energetických produktů byl použit test inhibice růstu kořene pěti vybraných druhů rostlin; jednalo se o hořčici bílou (Sinapis alba), brukev řepku olejku (Brassica napus), brukev řepák olejný (Brassica rapa), salát setý (Lactuca sativa) a oves setý (Avena sativa). Pro hodnocení ekotoxicity vzorků v kontaktním uspořádání byly vybrány následující testy fytotoxicity: test klíčivosti a růstu vyšších rostlin - brukve řepky olejky (Brassica napus) a ovsa setého (Avena sativa), dále byla testována limitní koncentrace odpadu na rostlině Brassica napus a proveden screeningový test klíčivosti salátu setého (Lactuca sativa). Na základě zjištěných výsledků byla posouzena ekotoxicita vedlejších energetických produktů a diskutována potřeba testování pevných matric v kontaktním uspořádání.
|
|
| |
|
|
Využití řasových testů v ekotoxikologii
Hájková, Tereza ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím řasových testů v ekotoxikologii. Pro posouzení ekotoxicity vybraných chemických látek byla použita sladkovodní řasa Desmodesmus subspicatus. Pro vyhodnocování EC50 byla využita metoda spektrofotometrie ve VIS oblasti. Za tímto účelem byla zjištěna vzájemná korelace mezi počtem řasových buněk a absorbance při vlnové délce 683 nm. Testovány byly tyto chemické látky: kyselina 2-[2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyl]octová, kyselina (RS)-2-[4-(2-methylpropyl)fenyl]propionová a N-(4-hydroxyphenyl)acetamid. Pro všechny tyto látky byla určena hodnota EC50 a vyhodnocena jejich ekotoxicita.
|
|
|
Ekotoxikologické testy a jejich aplikace k hodnocení vedlejších energetických produktů
Ballnérová, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Vedlejší energetické produkty představují část odpadů z energetických provozů, které jsou přímým zůstatkem spáleného paliva, popř. tuhé zbytky z čištění spalin. Jejich další materiálové využití může ovlivňovat terestrické a následně také akvatické ekosystémy. Z těchto důvodů je velmi potřebné zabývat se i jejich případnou ekotoxicitou. V rámci této diplomové práce byly ze vzorků vedlejších energetických produktů připraveny vodné výluhy, které byly podrobeny ekotoxikologickému testovaní. Byly použity tři alternativní testy ekotoxicity na vodních organismech: Thamnotoxkit FTM a Rapidtoxkit FTM na organismu Thamnocephalus platyurus a Daphtoxkit FTM na organismu Daphnia magna. Ekotoxicita byla také hodnocena pomocí standardních testů fytotoxicity, a to testem inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba) a testem inhibice růstu okřehku menšího (Lemna minor). Výsledkem těchto testů bylo stanovení hodnot EC50, LC50 a IC50, na jejich základě byla posouzena ekotoxicita vedlejších energetických produktů.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení sedimentů
Dobešová, Zuzana ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty tekoucích a stojatých vod mohou být rezervoárem celé řady kontaminantů, které se do akvatického ekosystému dostávají ať už v důsledku kontrolovaného vypouštění čištěných odpadních vod nebo různých úniků či havárií technologických zařízení. Takto mohou sedimenty ovlivňovat nejen akvatický ekosystém, ale v případě, že budou využity jako hnojivo nebo k rekultivacím, i systém terestrický. Z tohoto důvodu je důležité zabývat se jejich případnou ekotoxicitou. Sedimenty byly podrobeny ekotoxikologickým biotestům a posouzeny z hlediska případné ekotoxicity. Prostřednictvím testů fytotoxicity na terestrických rostlinách Hořčice bílá (Sinapis alba), Locika setá (Lactuca sativa) a Cibule bílá (Allium cepa) byly hodnoceny účinky vodných výluhů sedimentů na inhibici růstu kořene a stanovena hodnota IC 50. Z akvatických rostlin byl pro ekotoxikologické posouzení sedimentů a stanovení hodnot IC 50 vybrán okřehek menší (Lemna minor). Pro objektivnější posouzení ekotoxicity byly pro ekotoxikologické testování sedimentů vybrány i bezobratlé vodní organismy, a to žábronožka slanisková (Artemia salina) a Hrotnatka velká (Daphnia magna) a byla stanovena hodnota LC 50 nebo EC 50.
|
|
|
Posouzení vlivu monomerů formaldehydových pryskyřic na životní prostředí
Kalčíková, Gabriela ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V současné době jsou každoročně produkovány tisíce nových látek jejichž vliv na životní prostředí není znám. Mnohé z těchto látek jsou záměrně nebo lidskou nedbalostí vypouštěny do přírody, kde mohou být transportovány a degradovány různými mechanismy. Tyto látky mohou mít vliv na různé druhy organismů a také na člověka. Z tohoto důvodu narůstají celosvětově problémy se znečišťováním všech složek životního prostředí. Tato diplomová práce posuzuje vliv monomerů formaldehydových pryskyřic, které jsou běžně komerčně vyráběny, na životní prostředí. Pro účely ekotoxikologického hodnocení vzorků melamin-formaldehydové a močovino-formaldehydové pryskyřice byly zvoleny tři testy: akutní imobilizační test na perloočkách Daphnia magna, akutní test s luminiscenčními bakteriemi Vibrio fischeri a akutní test inhibice spotřeby kyslíku aktivovaným kalem. Pro komplexnější posouzení vlivu těchto látek na životní prostředí byla také testována biodegradabilita. Obě testované látky vykazovaly efekt na testovací organismy, avšak z výsledků testů ekotoxicity a biodegradability můžeme usuzovat, že by tyto látky neměly představovat významné riziko pro životní prostředí.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných platinových kovů.
Kořínková, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Za posledních 20 let byla zaznamenána vyšší koncentrace platinových kovů v životním prostředí. Tyto rizikové kovy se dostávají pomocí antropogenní činnosti do akvatického a terestrického ekosystému. Je tedy nezbytné zabývat se jejich možným negativním dopadem na organismy. Tato diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické zhodnocení vybraných komplexních sloučenin platinových kovů, a to platiny a palladia. K hodnocení ekotoxicity byly využity testy na vodních organismech, kterými byly Daphnia manga, Thamnocephalus platyurus a Lemna minor. Na základě získaných výsledků byly vypočteny hodnoty LC50 a EC50.
|
host ::
RSS.